Strmá stěna smrti

 
 
 
Novinky
 
 
Košík
Váš košík je prázdny
 
 
Novinky e-mailom
 
 
 
 

Výpredaj

Strmá stěna smrti

Vydavateľ: Epocha
Počet strán:128
Väzba:viazana
Rozmer:206x133
ISBN:9788074250484
Jazyk:český
Rok vydania:2010
Dostupnosť:Posielame ihneď
"Ještě nikdy žádný velitel nedostal tak obtížný úkol," prohlásil velitel 2. praporu Ranger podplukovník James E. Rudder po schůzce s velitelem 1. US Army generálem Omarem Bradleyem krátce před spojeneckou invazí v Normandii v červnu 1944. Tím úkolem bylo dobytí německé dělostřelecké baterie na skalnatém výběžku Pointe du Hoc. Dalekonosná děla ohrožovala celý průběh invaze.
6,53 € Ušetríte: 40 %Vaša cena: 3,90 €
1

Popis

"Ještě nikdy žádný velitel nedostal tak obtížný úkol," prohlásil velitel 2. praporu Ranger podplukovník James E. Rudder po schůzce s velitelem 1. US Army generálem Omarem Bradleyem krátce před spojeneckou invazí v Normandii v červnu 1944. Tím úkolem bylo dobytí německé dělostřelecké baterie na skalnatém výběžku Pointe du Hoc. Dalekonosná děla ohrožovala celý průběh invaze. Ale z jedné strany je chránila strmá třicetimetrová skála, z druhé minové pole a ostnatý drát. Z 225 mužů, kteří zahájili útok, zbylo po třech dnech lítých bojů muže proti muži jen 90, schopných udržet zbraň. Jak boje probíhaly, se dočtete v knize. V jejím závěru se rovněž dozvíte, že příslušníci 2. praporu Ranger statečně bojovali dál, až je konec války zastihl v Plzni a v Dolní Lukavici u Přeštic. Jedna z epizod spojenecké invaze do Evropy v červnu 1944, avšak rozhodující pro její úspěch.

Popis nakladatele

V předvečer spojenecké invaze do Normandie v červnu 1944 pozval generál Omar Bradley, velitel 1. U.S. Army, velitele 2. praporu Ranger podplukovníka Jamese E. Ruddera na schůzku, při které ho podrobně zasvětil do invazních plánů a seznámil ho s úkoly, jaké čekají jeho jednotku. Sám o jejich splnění dost pochyboval: „Ještě nikdy žádný velitel nedostal tak beznadějný úkol.“

A Rudder o této schůzce po letech prohlásil: „Já jsem myslel, že si dělá srandu.“

Jak se ukázalo, žádná sranda to nebyla.

V čele první vyloďovací vlny v úseku Omaha měl 2. prapor Ranger dobýt a zlikvidovat německou dělostřeleckou baterii na mysu Pointe du Hoc, která svými dalekonosnými děly ohrožovala průběh vylodění jak v úseku Omaha, tak v sousedním úseku Utah a navíc i vyloďovací flotilu na moři. Zdánlivě běžný bojový úkol byl však ztížen až k nemožnosti skutečností, že baterie byla umístěna na skalnatém výběžku, z vnitrozemí chráněna minovými poli a zátarasy ostnatého drátu, od moře pak skalní stěnou, třicet metrů vysokou, spadající kolmo do moře. Sami Němci tuto stranu považovali za naprosto nepřístupnou a soustředili se hlavně na obranu proti případnému útoku z vnitrozemí.

Na Pointe du Hoc se vylodilo 225 příslušníků 2. praporu Ranger, po třech dnech krvavých bojů muže proti muže jen devadesát jich bylo schopných zdržet v ruce zbraň.

Při 40. výročí vylodění v Normandii prezident Reagan ve svém projevu na Pointe du Hoc řekl: „Za mnou je památník, který symbolizuje to ohromné úsilí, a tady přede mnou jsou ti, kdo to dokázali.“

Dobytím mysu Pointe du Hoc boj nekončil a 2. prapor Ranger čekala ještě dlouhá bojová cesta napříč Německem a německá kapitulace 8. května 1945 zastihla 2. prapor Ranger v Československu, v Plzni a v Dolní Lukavici u Přeštic. (Pointe du Hoc: útok na pevnost Evropa)